Znám osobně několik žen, které věří, že je Bůh volá ke kněžství. Jak jim mám vysvětlit, že je Bůh nevolá jen proto, že jsou ženy? Zatím se snažíme vysvětlit Bohu, že je volat nesmí, protože my, muži, je mezi sebou nechceme. Ale neměli bychom spíš poslouchat, co chce Bůh vysvětlit nám?

Dalo by se to popsat jako srážka reality s ideologií: uzdravený slepec vypráví, jak mu Ježíš otevřel oči, ale farizeové mu nevěří, protože považují Ježíše za podvodníka. A jelikož je podvodník, tak nemohl udělat to, co prokazatelně udělal. Jejich ideologie popírá zjevnou realitu.

Církev se mění. Možná příliš pomalu, možná vidíme spíš ty brzdy než ten pokrok, ale něco se děje. Záleží i na nás, jak se do toho zapojíme.

Ve stáří prožívám zajímavou a nečekanou zkušenost: každou chvilku objevím knížku, kterou buď napsal někdo z mých kamarádů, nebo je napsaná o někom z mých kamarádů.

Samařská žena: víra je neustálé hledání, ptaní; nikdy nebudeme mít zodpovězené všechny otázky.

Včera se v Br ně na Petrově opět po měsíci sešla synodní skupina brněnských kněží. Bylo nás celkem deset, nejvíc, co jsem zažil za ten rok a půl, kdy jsem v Brně.

Ústřední část komentáře Hlavního představeného Salesiánů Dona Boska tvoří čtyři kapitoly, které ukazují čtyři kroky k realizaci Strenny - hesla na rok 2026: VIDĚT – POSLOUCHAT – ROZHODNOUT SE – JEDNAT.

Mučedníci komunismu jsou pro nás inspirací a výzvou.

Kázání z roku 2020 - z doby covidu, a také z doby, kdy u nás začínaly veřejně mluvit oběti sexuálního zneužívání v církvi. Vyprávění o Abrahamovi, který se vydal na cestu, bylo v té chvíli velmi aktuální, a věřím, že je aktuální i dnes.