Už je to dvacet let, co jsem putoval pěšky po horách, přes celé Rakousko, od východu na západ, skoro tisíc kilometrů. Začal jsem v roce 2005 ve Vídni a po pěti krátkých či delších etapách jsem v roce 2008 došel k Bodamskému jezeru. Během prvních etap jsem si dělal docela podrobné zápisky. Když si to teď po letech čtu,...

Symbol dobrého pastýře má dlouhou historickou tradici. Označovali se tak někteří antičtí panovníci. Titul dobrého pastýře přijal i sám Ježíš. My salesiáni chceme, podle vzoru Dona Boska, být pastýři dětí a mladých lidí. Ale potřebujeme ještě dnes nějaké pastýře? Není to překonaný model?

Nechci, aby se lidé vraždili ve válkách. Nechci, aby se zabíjely nenarozené děti. Nechci, aby ženy, děti a senioři prožívali násilí ve svých rodinách. Nechci, aby byl kdokoli diskriminován kvůli své víře, národnosti nebo sexuální orientaci. Nechci, aby církev zakrývala zločiny svých představitelů. Chci chránit lidský život ve všech jeho fázích a...

Senátoři z hnutí ANO nabízí občanům k podpisu petici vyzývající ke zrušení koncesionářských poplatků. Mimo jiné se v ní uvádí:

Učedníci cestou do Emauz: Ježíš šel s nimi, ale oni ho nepoznali. Ježíš jde s námi a my to nevíme; až to zjistíme, může to změnit náš život. Rozdíl mezi křesťanem a nekřesťanem není v tom, že by křesťan byl lepší, mravnější, chytřejší, moudřejší…, ale v tom, že ví, že ho v každém okamžiku života doprovází Bůh. A nejvíc...

Prožíváme krizi celibátních povolání: nás salesiánů a salesiánek, kteří jsme se odevzdali Bohu v řeholním zasvěcení, je stále méně. Stárneme, ubývá nám sil. Modlíme se za nová povolání. Snažíme se motivovat mladé lidi, aby se k nám přidali. Možná se to podaří. Ale možná ne, možná nám chce Bůh ukázat jinou cestu.

V našem světě vládne čím dál víc lidí, kteří ukazují nízkost duše a rozhledu. Jako křesťan k tomu nemůžu mlčet. I veřejný život a odpovědnost za něj je součástí mé víry.

Slovenské Katolícke noviny - oficiální církevní periodikum, ekvivalent našeho Kat. týdeníku. Velikonoční dvojčíslo, 64 stran, poloviční formát.

Pokud vnímáme Ježíšovo vzkříšené tělo jako zář věčného světla, která proniká celý vesmír, a zároveň jako osobu, která nás bezmezně miluje, pak můžeme mít jistotu, že to zlo, temnota a beznaděj, ve které se potácí náš svět, nebude mít poslední slovo.