Odumřít a nést užitek...

Můj kamarád, desítky let bankovní manažer ve vysokých pozicích, si k padesátinám splnil životní sen: začal pracovat jeho výkonný ředitel české pobočky Mary´s meals – organizace, která zajišťuje jídlo milionům dětí v nejchudších zemích. Dělá to jako dobrovolník, bez nároku na odměnu. Přitom je odpovědným otcem tří dětí, má jistě spočítáno, že nebudou strádat. Kdyby chtěl, mohl by dál slušně vydělávat v bance. On se však rozhodl jít proti konzumní mentalitě: "Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek."

Tu schopnost odumřít a nést užitek dala příroda do vínku všem otcům a matkám: pro své děti by udělali cokoliv. Ale život, aby měl smysl, vyžaduje i později lecjakou oběť. Kdo se rozhodne prosazovat dobrou věc, musí vždycky překonávat odpor, dělat něco nepříjemného. 

Dnes už nerozumíme umělému sebetrýznění v pojetí středověké akeze, ale rádi přineseme oběť, která má smysl. Don Bosko říkal prvním salesiánům: nechci po vás asketická cvičení; snažte se jen s plným nasazením dělat to, co dělat máte. Včetně těch věcí, které jsou těžké a nepříjemné.