Nerůst (1. neděle postní)

Základním ekonomickým ukazatelem je hrubý domácí produkt (HDP). Když roste, je všechno v pořádku. Když neroste či dokonce klesá, je to znamení krize. Vede však ekonomický růst vždy ke zvýšení kvality života? Nebo by bylo možné nerůst a přitom žít lépe?

Ježíš se na poušti postil - po 40 dnech jeho tělo zesláblo, ale jeho duch zesílil, proto mohl vzdorovat pokušením, která symbolizují běžné lidské slabosti: touhu po majetku, požitku a moci. Přesně na tyto slabosti míří současná globální ekonomika: nabízí nadbytek zboží všeho druhu, adrenalinové zážitky a cesty k získání moci nad druhými lidmi. Reklama se nás snaží přesvědčit, že právě toto nám pomůže ke kvalitnějšímu životu. Ježíš ovšem to všechno považuje za ďábelská pokušení, nikoli za prostředky lidského rozvoje.

Ve světě se šíří hnutí s jednoduchým názvem Nerůst (Degrowth), které polemizuje s názorem, že cílem ekonomiky je maximalizovat hospodářský růst. Jeho aktivisté naopak tvrdí, že za většinou ekologických a sociálních problémů stojí příliš velká spotřeba. Lidského rozvoje i osobního štěstí lze podle nich dosáhnout spíše důrazem na mezilidské vztahy, přírodu, umění, kulturu a duchovní hodnoty, než na ekonomický růst.

Američan Duane Elgin, autor a propagátor pojmu dobrovolná skromnost v moderní době, píše: "Pro mě je dobrovolná skromnost způsob života, který je zvenku prostý a vnitřně bohatý. Je to uvážené rozhodnutí vystačit s málem ve víře, že život tak bude bohatší."

Rozhodnout se pro takový styl života znamená vzdát se přehnané touhy po majetku, požitku a moci, tedy žít v souladu s požadavky Ježíšovými. Půst můžeme prožívat tak, že budeme usilovat o dobrovolnou skromnost. Tím zároveň přispějeme k tomu, aby se ekonomický růst měnil v "nerůst". Vyzývá k tomu i papež František: "Od chvíle, kdy trh tíhne k vytváření nutkavého konzumistického mechanismu, zajišťujícího odbyt svým produktům, jsou lidé strháváni do víru zbytečného nakupování a utrácení." Díky tomu máme pocit, že jsme svobodní, "ačkoli ve skutečnosti má svobodu ta menšina, která drží ekonomickou a finanční moc. Máme příliš mnoho prostředků k nemnohým a pokřiveným cílům." (Laudato sii, 204)

Postní období je vhodným časem k tomu, abychom hledali ono "nové porozumění", abychom se zorientovali v nové situaci. Abychom přemýšleli o smyslu svého všedního jednání, o svých stereotypech, které jsme doposud považovali za samozřejmé. A abychom je začali měnit. Tedy: abychom nakupovali to, co skutečně potřebujeme, a ne to, co nám nabízí reklama. Jak píše opět papež František: "Je velmi šlechetné přijmout za své péči o stvoření malými každodenními skutky: např. méně používat plastické hmoty a papír, snížit spotřebu vody, třídit odpad, vařit v množství, které lze rozumně spotřebovat, zacházet pečlivě s ostatními živými tvory, používat veřejnou dopravu anebo užívat vlastní automobil spolu s ostatními, sázet stromy, zhášet zbytečná světla apod. Opětovné použití nějaké věci namísto jejího okamžitého zahození může na základě hlubokých motivací být skutkem lásky, který vyjadřuje naši důstojnost." (Laudao sii, 206)