Kdo by chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem... (29. n. v mezidobí)

Kamarádi, kteří organizují setkání manželů, mi vyprávěli, že na Slovensku musí každá přednáška laiků (o manželství, rodině, výchově…) předem projít kontrolou církví pověřeného kněze; tedy cenzora. Přitom jde o laická témata, se kterými celibátní kněží nemají zkušenost; a ti přednášející mají časti i vystudovanou teologii. Arogance moci? O zneužití moci v církvi se teď mluví často – nejen v souvislosti se sexuálním zneužíváním, ale právě i v souvislosti s nadměrnou kontrolou, kterou se snaží mít někteří kněží nad svědomím lidí, nebo s mocí některých farářů, kteří nechtějí vést dialog s farníky a o všem rozhodují sami.

Přesně to odmítá Ježíš: "Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech." (Mk 10)

Přesně v tom směru pracuje synoda: změnit způsob komunikace a rozhodování v církvi, aby lépe odpovídala tomuto Ježíšovu zadání. Teď probíhá druhé a poslední zasedání. Jde o přelomovou událost v dějinách církve, stojí za to si ji připomenout.

Když to před třemi lety začínalo, nevěděli jsme moc, do čeho jdeme. Teď víme: už se staly dvě věci, které se budou jen těžko vracet zpátky. Učíme se otevřenému dialogu, ve kterém si naslouchají všichni navzájem, kde není biskup a kněz nedotknutelná autorita, ale všichni si svobodně sdělují názory. Metodou rozhovoru v Duchu svatém. Naslouchání. V naší diecézi už máme pastorační radu a povinné rady ve farnostech, kde mají většinu laici.

Druhá věc je odblokování dosud tabuizovaných témat: moc v církvi, celibát, postavení žen, včetně jáhenského a kněžského svěcení, postavení osob s jinou sexuální orientací, práce s rozvedenými, nové prozkoumání katolické sexuální morálky. Všechna tato témata jsou ve vzduchu již desítky let, minimálně od Druhého vat. koncilu, ale dosud se o nich nemluvilo. Nebo nesmělo mluvit.

Když proběhla ta první fáze diskusí, do kterých jste byli možná i vy zapojeni, tak to množství témat bylo obrovské. Proto došlo k selekci: specifická témata jako kněžství žen nebo genderová otázka, se vyčlenila pro samostatné expertní skupiny, synoda si ponechala to hlavní a původní: jak změnit církev, aby více dbala na sensus fidei, na všeobecné kněžství všech pokřtěných. Na spolupráci a spoluodpovědnost. To chtěl už koncil, ale nevytvořil k tomu právní nástroje – o tom se diskutuje teď v Římě.

Církev ty nástroje zatím moc neměla a nemá. Kněz / biskup je nositelem moci zákonodárné, výkonné i soudní. A neexistuje právní nástroj, který by ho mohl korigovat zdola, pokud jedná špatně. Teď se tedy jedná o nových kritériích pro nominaci biskupů, o povinnosti pastoračních rad a zvýšení jejich autority (právo veta?), o větším zastoupení žen ve všech orgánech, o změnách kanonického práva, které by to kodifikovaly, o lepší formaci kněží i laiků (studium, semináře…). Ostatní témata řeší expertní skupiny.

Jsem rád, že tady v Líšni a v celém Brně o tom přemýšlíte, diskutujete, scházíte se, mluvíte i s kněžími apod. Pokračujme, tlak zdola je nutný, nositelé moci nikdy nemají zájem podřezat větev pod sebou. Ta diskuse je první krok, následovat by měla rozhodnutí. Synoda teď dá návrh, papež ho pak zpracuje a předloží.

Co můžeme už teď: tvořit synodální církev, sledovat proces a zapojit se do něj, modlit se o Ducha svatého.