Dějí se dnes zázraky?

Když Ježíš mluvil o Božím království, doprovázel své učení zázračnými činy: uzdravoval nemocné, křísil mrtvé, vyháněl zlé duchy. Lidé se za ním sbíhali jako za divotvůrcem, on však zdůrazňoval, že podstata jeho království není ve zdraví těla, ale ve spáse duše. Jeho zázraky na lidských tělech měly vést k tomu, aby se lidský duch otevřel Bohu.

V tomto smyslu lze chápat i pokyny, které dal svým učedníkům, když je vysílal na první misijní cestu: "Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte." Nevíme, kolik tělesně nemocných učedníci uzdravili nebo kolik mrtvých vzkřísili, ale můžeme si být jisti, že Ježíšovým poselstvím o Božím království vraceli život a zdraví lidskému duchu. Toto poslání je aktuální i dnes. Nemocný není jen ten, kdo trpí tělesným neduhem, ale každý, kdo prožívá slabost, nouzi, osamocenost; mrtvý je i ten, kdo sice žije, ale neví proč - ztratil někoho ze svých nejbližších, dělá práci, která ho nenaplňuje, má pocit, že jeho život ztratil smysl; malomocný může být také ten, kdo podlehl závislosti na drogách, alkoholu, nebo na nějakém obyčejném lidském zlozvyku; pod vládou zlého ducha je každý, kdo se dopustil či dopouští hříchu, ale není schopen se z tohoto otroctví osvobodit.

Kdysi jsem měl ve věznici klienta, který byl odsouzen na mnoho let. Kvůli tomu ho opustila manželka s dvěma dětmi; neměl pro koho žít. Trpěl výčitkami svědomí, že si to všechno sám zavinil. Dlouholetá konzumace drog mu narušila zdraví, ale ve vězeňském prostředí mu chyběla potřebná zdravotní péče. Jeho závislost přitom byla stále tak silná, že když se ve věznici naskytla možnost získat drogy, ihned ji využil.

V našich rozhovorech se postupně ukázalo, že potřebuje vyléčit své tělo, dát svému životu nový smysl, osvobodit se od závislosti na drogách a očistit svou duši od zla. Věděl jsem, že to všechno mu nemohu dát. Zároveň jsem ale slyšel, jak mě Ježíš vyzývá: "Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte."

Začal jsem tedy toho vězně doprovázet. Pomalu a trpělivě jsem mu předával poselství o Božím království. Mnoho věcí jsme spolu prodiskutovali. Často jsem se za něj modlil. Viděl jsem jeho kroky vpřed i opakované pády. V průběhu let dozrávaly plody: vězeň objevil Boha, zapojil se do společenství církve, obnovil vztah se svými dětmi - tak byl probuzen ze smrti k životu. Přijal Boží odpuštění a byl osvobozen z moci zla. Díky terapeutické komunitě se vymanil se ze závislosti na drogách - tak byl očištěn od svého malomocenství. Síla ducha mu dodala energii k boji s tělesnou nemocí - i z ní byl nakonec uzdraven.

Vypadá to jako zázrak? Ano, je to zázrak. Ale takové zázraky se dějí stále, pokud věříme Ježíšovu slovu "zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte". Ne, my lidé nemáme tu moc. Ale dostali jsme zadarmo poselství o Božím království; a toto poselství, ve spojení s Boží mocí, dělá zázraky! Když ho předáváme člověku, který je v nouzi, a předáváme mu ho s hlubokou vírou a s citlivostí pro jeho osobní situaci, uskutečňujeme Ježíšovu výzvu "uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy". To všechno se od té chvíle skutečně děje, a my jen s úžasem hledíme na ten zázrak.

Práce s lidmi, kteří se dostali až na úplné dno, mně stále více ukazuje, jakým pokladem je naše víra. Jen málokdo z těch lidí je schopen - a ochoten! - plně přijmout Ježíšovo poselství o milujícím Bohu. Ale ten, kdo to udělá, prožije vzkříšení. Protože jeho touha po životě, ať už je vyslovená nebo nevědomá, se setká s odpovědí. Oč víc to platí pro nás, kteří nejsme na dně, ale řešíme běžné lidské problémy! Víra, že Bůh o nás ví a že mu na nás záleží, přináší život. Jak řekl nedávno papež František: "Víra je voláním. Nevíra dusí toto volání. Víra je protest proti strádání, jehož důvod neznáme. Nevíra se spokojuje se situací, do níž jsme upadli. Víra je naděje, že budeme spaseni. Nevíra je uvykání zlu, které nás tísní."