Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků, a není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu. (Radost a naděje, čl. 1)
Mluvit o lidech - zvláště o zemřelých - s úctou, a zároveň pravdivě. To se učíme nejen v případě Dominika Duky.
Do listopadového čísla Líšeňských novin jsem napsal malou úvahu, která by mohla být srozumitelná nejen křesťanům...
Arcibiskupem ve Vídni se stal Josef Grünwidl. Jmenování bylo pozitivně přijato v rakouské církvi i společnosti. Budoucí biskup je známý svými reformními postoji. Jeho nominace potvrzuje strategii Vatikánu dosazovat do klíčových pozic osobnosti s výrazně synodním smýšlením.
Na mnohé otázky člověk nemá jasnou odpověď, a přesto si řekne – ano, jdu ve víře dál. Je to živý proces, ne jednou provždy hotová skutečnost, jinak by se z víry mohla stát ideologie.
Během pastoračních cest v minulém týdnu jsem navštívil ŠIKMÝ KOSTEL u Karviné.
